Nic není marné...

11. března 2017 v 9:48 | Wex |  Deník poznatků v mém životě
Čauky lidi!
Je to nějaká doba, co jsem se vám naposledy ozvala. Každopádně za tu dobu jsem na vás nezapomněla a každým dnem jsem se těšila až budu moct napsat nový článek. Nějakou dobu to však nešlo, ale po pravdě jsem si myslela, že to bude trvat déle. Vše se však srovnalo mnohem dřív, za což jsem nesmírně ráda. A proč jsem si vůbec dala pauzu? Všechno to začalo nepsací náladou, nápadů na články mám dost, ale prostě jsem je nebyla schopná zpracovat. Pak mě však ještě navštívila nějaká podivná nemoc, která mi doznívá do dnes. Divně mě při ní bolelo v krku a pak se k tomu přidala ještě rýma, kterou opravdu z plné duše nenávidím. Bolest v krku naštěstí zmizela, ale rýma ve mně ještě pořád trošku leží. Každopádně vás tady úplně nechci otravovat mým zdravotním stavem. Chtěla bych vám říct o mé zkušenosti, která můj život posunula zase na trošku jinou úroveň. Takovýchto článků tady můžete očekávat víc, protože tento blog je o mém životě a mě po pravdě i takovéto články baví číst.

Šestnáctého února (Heh, teď jsem si všimla, že to v toto datum jsem vydala poslední článek:D) jsem se zúčastnila školního kola v recitační soutěži. Šla jsem tam s tím, že budu maximálně druhá. Jeden kluk od nás ze třídy je totiž v recitaci fakt mega dobrý a doposud na něho nikdo na školním kole neměl. Ale to bych odbíhala... Trému jsem před soutěží měla opravdu malou a když jsem vystoupala na pódium opadla vlastně skoro celá. Recitování jsem si užila a byla při něm hodně pozitivní. No, a to mi vyneslo první místo. Já tomu nemohla vůbec uvěřit...Ono když to nečekáte, tak máte možná i dvojnásobnou radost. Těsně po té recitační soutěži mi ještě přes messenger psal jeden kamarád, jak to dopadlo. Jelikož jsem výsledky ještě nevěděla, tak moje reakce byla, že nevím, ale ještě jsem k tomu připsala, že první nebudu. Jo, já si vážně nevěřím... No, a druhý den ve škole, když už jsem to věděla, tak se na mě ten kamarád usmál s tím, že to říkal. Jenže byl tu ještě jeden háček... Ten kluk, o kterém jsem se zmiňovala, chtěl vyhrát, ale byl třetí. Když se to dozvěděl prý i brečel. Bylo mi ho opravdu hodně líto. V podstatě jsem z toho prvního místa i přestala mít radost. Každopádně se se mnou a jedním klukem dostal do okresního kola. Vybral si i jinou básničku a s tou mě i předběhl. Když jsem stála mezi vítězi, už jsem tak trošku věděla, že první nebudu určitě, že to bude on. Vlastně jsem mu to i trošku přála...A vidět ho, když má z toho prvního radost pro mě bylo víc než všechny první místa na Zemi. Usmíval se od ucha k uchu a kdybych nezadržela slzy, nejspíš bych i začala brečet. Bylo to opravdu nádherné...
Tímto článkem bych vám hlavně chtěla říct, že nikdy nic není marné a že věřit si je opravdu důležité. Samozřejmě však nesmíte zapomínat na to, že vy nejste na planetě úplně sami a jsou tu i ostatní lidé. Takže když nevyhrajete nemusíte být smutní a přát tu výhru tomu druhému. Ono se vám to jednou vrátí. A opravdu... člověk, který má radost je o mnoho lepší než vyhrát.

Ještě nakonec článku bych se vám chtěla zmínit o novém kabátku blogu, je jarní. Ladila jsem ho do růžovo zelena, protože to jsou podle mě pravé jarní barvičky. Do záhlaví jsem dala všechny moje oblíbené věci, které jsem zase jarně ladila. Pak jsem tam ještě dala tokové ty bubliny, do kterých jsem napsala věci, které se pojí s blogem. Podle mě je to jeden z mých nejpovedenějších designů. Váš názor na něj mi určitě napište do komentářů. A to už by pro dnešek bylo opravdu vše, doufám, že se vám článek líbil!

Wex

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 girl-diy girl-diy | Web | 11. března 2017 v 13:50 | Reagovat

Je opravdu super, že ses vrátila o hodně dřív, budu se těšit na články :-)

2 Wex Wex | E-mail | Web | 18. března 2017 v 8:02 | Reagovat

[1]: :-)  :-)  :-)

3 Bezi Bezi | 18. března 2017 v 12:41 | Reagovat

S článkem naprosto souhlasím a gratuluji k prvnímu místu. :-)  
Design se ti opravdu povedl. Nejvíc se mi líbí to záhlaví!
A jsem moc ráda, že si se vrátila tak brzo. :-)

4 bipolar-singularity bipolar-singularity | 21. března 2017 v 23:02 | Reagovat

Dle mého je docela... No, né hloupé, ale nepotřebné starat se o to, jaký mají ostatní z čeho pocity. Přecejenom, jsi to Ty, kdo se dostal na první místo. Neřikám, že se máš všem vysmát, ale né někoho hrozně litovat, že Tě z toho přejde štěstí.

5 Wex Wex | E-mail | Web | 23. března 2017 v 15:46 | Reagovat

[3]: Děkuji moc!

[4]: Možná máš pravdu, ale mě na tom klukovi docela dost záleží... Každopádně ti děkuji za názor

6 bipolar-singularity bipolar-singularity | 23. března 2017 v 21:59 | Reagovat

[5]: Okay, v tom případě mlčím. Když je to blízká osoba, tak se to dá pochopit.

7 Wex Wex | E-mail | Web | 24. března 2017 v 6:17 | Reagovat

[6]: Nejspíš jsem to v tom článku měla zmínit, je to moje chyba, takže se neomlouvej ;-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama